SLT 2004
Seznam pøedná¹ek
SLT 2004
|
|
Z dlouholetých zku¹eností s TeXem pozoruji, ¾e nainstalovat nìjakou TeXovou distribuci na systém Windows s fungující èe¹tinou, editorem, zobrazováním a pøíp. pøipravenou nápovìdou èi ukázkovými styly je pro bì¾ného èlovìka velmi obtí¾né. Proto jsem se rozhodl pro takovéto zaèáteèníky, pro diplomanty na¹í univerzity a pøíp. pro dal¹í zájemce o poøádný sázecí program pøipravit jednoduchou distribuci pro nauèení se základùm TeXu. Distribuce se skládá z minimální èásti TeXLive pro tvorbu PDF (pdfcslatex), kontroly pravopisu (ispell), èeského volnì ¹iøitelného textového editoru vlastní provenience (urèeného právì pro TeXování) a pøedpøipravených stylù. Pøíspìvek má za úkol tento projekt pøedstavit a pøíp. nalákat dal¹í zájemce ke spolupráci.
Mgr. Ing. Milan ©orm pùsobí na Mendelovì zemìdìlské a lesnické univerzitì jako vedoucí vývoje Univerzitního informaèního systému a zabývá se ve své odborné kariéøe problematikou UNIXu - Linuxu, TeXu, databázových systémù, informaèních systémù, Perlem, praktickým pou¾itím teoretické informatiky aj.
Roz¹iøující se pou¾ívání elektronických dokumentù sebou pøiná¹í nové po¾adavky na jejich obsah. Pøirozeným po¾adavkem, zejména pro prezentace a výukové materiály, je vkládání animací. Tento èlánek se zabývá mo¾nostmi vkládání a vytváøení animací v TeXem generovaných dokumentech. Po zvá¾ení rùzných mo¾ností detailnìji popisuje zpùsob vytvoøení animace v dokumentech PDF, nebo» tento zpùsob se v souèasné dobì jeví jako nejpou¾itelnìj¹í. Pozornost je vìnována i formátu SVG, demonstrovány jsou jeho základní mo¾nosti. Pøesto¾e v souèasné dobì není tento formát ve svìtì TeX u pøíli¹ podporován, mù¾e se v budoucnu stát plnohodnotnou alternativou k nyní pou¾ívaným výstupním formátùm.
Autor 5. rokem studuje FI MU v Brnì, o TeXovou problematiku se zajímá asi 8 let a tíhne k plainTeXu.
Shrnutí mo¾ností, jak sázet matematiku i bez Computer Modern -- pokud má napøíklad vzniknout úspornìj¹í sazba, je urèitì vhodnìj¹í times. K nìmu u¾ del¹í dobu existují plnohodnotné MathTimes (komerèní), ale i dal¹í nekomerèní rodiny. Novì se pøed èasem objevila kompletní sada písem k palatinu, lze uva¾ovat i o kombinaci dostupných rodin s jinými klasickými rodinami (garamond, baskerville). Kromì toho je zajímavé srovnat nìkterá dal¹í písma v klasické sazbì (kaligrafická nebo tzv. blackboard) a jejich obdoby dostupné v elektronické podobì.
Autor: Karel Horák, 13.4.1954, matematik (MU AV CR), dlouholetý èlen sdru¾ení CSTUG, zabývá se sazbou matematiky a fyziky, ale i bibliofilií a bì¾né beletrie.
OFS (Ol¹ákùv fontový systém) byl ji¾ na SLT 2002 prezentován. Bìhem roku 2004 byl ale OFS pro plain výzmanmì pøepracován a byly do nìj pøidány nové vlastnosti, které umo¾òují vytváøet on-line katalogy fontù nebo dùkladné testy fontových rodin vèetnì kombinace s matematickou sazbou. Rovnì¾ byly roz¹íøeny mo¾nosti práce s makry závislými na kódování a implementována podpora TX fontù do OFS. Na pøedná¹ce budou v krátkosti tyto nové vlastnosti OFS pøedvedeny posluchaèùm.
Vzhledem k tomu, ¾e mo¾nostmi souèasného Babelu mají svá omezení, vznikl balíèek maker LANG pro plainTeX. Ten podporuje sazbu souèasnì více jazyky, ka¾dý z nich mù¾e pracovat s fonty ve více kódováních. Dále v rámci projektu je navr¾en balíèek IENC, který bude øídit konverzi vstupního kódování na kódování fontù a bude spolupracovat s encTeXem, bude-li toto roz¹íøení TeXu k dispozici. OKTeX je plainTeX + OFS + LANG + IENC. Jinými slovy, nad dobrými makry z plainTeXu a OFS se dále dá stavìt multijazyková podpora a dále programovat kódovací algoritmy. OKTeX ale zùstává plainTeXem v tom smyslu, ¾e nevnucuje u¾ivateli ani znaèkování ani vzhled dokumentu. Obojí si u¾ivatel plainu rád navrhne sám. Aèkoli je OKTeX urèen pro plain, nìkteré jeho èásti mohou poslou¾it jako inspirace k budoucím verzím balíèkù pro LaTeX3, zejména pro balíèky NSFF, Babel a inputenc.
Petr Ol¹ák je odborný asistent na katedøe matematiky FEL ÈVUT- Dlouhodobì se zabývá vývojem podpùrného softwaru pro TeX, zejména pro èe¹tinu a pro plain\TeX.
Jedním z nedostatkù systému TeX je pomalá a komplikovaná instalace a konfigurace. Tento fakt nìkdy zpùsobuje nechu» zaèínajících u¾ivatelù se s tímto systémem seznámit a pracovat s ním. Tento problém je dobøe znám a byl diskutován i ve Zpravodaji CSTUG v anketì u¾ivatelù TEXu (Polách, 2003). Bylo zde zmínìno, ¾e tento problém by pomohlo vyøe¹it vytvoøení webového rozhraní, které by simulovalo funkènost TeXu. Popisovaný projekt "TeX on Web" se sna¾í tyto nedostatky pøekonat a nabídnout prostøedí pro pøedstavení vlastností sázecího systému bez nutnosti jej instalovat na vlastní poèítaè.
Jan Pøichystal studuje doktorský stupeò na Provoznì ekonomické fakultì Mendelovy univerzity v Brnì, obor Systémové in¾enýrství a informatika. Ve vývoji univerzitního informaèního systému se podílel na tvorbì rozhraní pro tisk dokumentù za pou¾ití systému TeX. Vyuèuje pøedmìt Zpracování textù na poèítaèi, ve kterém jsou studenti seznamováni se základy tvorby dokumentù, typografie a systému LaTeX. Jiøí Rybièka pracuje jako docent na Ústavu informatiky Provoznì ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brnì. Zabývá se metodami zpracování textù poèítaèem, podílí se na tvorbì tiskových výstupù informaèního systému univerzity. Vyuèuje pøedmìt Zpracování textù na poèítaèi, zamìøuje se zejména na popularizaci systémù postavených na principu TeXu, na kvalitní typografii a efektivní zpracování dokumentù.
Dìlení slov neboli algoritmická segmentace velké mno¾iny øetìzcù nìjakého jazyka je problém èastìj¹í ne¾ by se na první pohled zdálo. Pro volnì ¹iøitelné slovenské dìlení slov zatím existuje pouze øe¹ení vycházející z definice slabiky ve sloven¹tinì, bez rozsáhlého pokrytí výjimek. Z více ne¾ miliónu shromá¾dìných a rozdìlených slov se podaøilo vygenerovat programem patgen nové volnì ¹iøitelné vzory, které se s nepravidelnostmi jazyka vyrovnávají lépe ne¾ dosud dostupné øe¹ení. Výsledek je pou¾itelný nejen v distribucích TeXu, ale i dal¹ích systémech jako napøíklad Openoffice.org. Pou¾itá a diskutovaná technologie bootstrapingu, stratifikace a generování vzorù je pou¾itelná pøi øe¹ení ¹iroké spektrum dal¹ích segmentaèních aplikací.
Petr Sojka vyuèuje na Fakultì informatiky MU v Brnì pøedmìty o elektronickém publikování a zpracování textù a tuté¾ problematiku øe¹í v praxi v projektech orientovaných na databázové publikování. V posledních 15 letech se anga¾oval v Èeskoslovenském sdru¾ení u¾ivatelù TeXu (jako èlen výboru èi jeho pøedseda).
Pøedná¹ka volnì navazuje na pøedná¹ky o XML z minulého SLT. Srovnává mo¾nosti obou systémù. Vysvìtluje, co poskytuje zejména texistùm XML. Zamý¹lí se nad tím, kdy je vhodné pøímé psaní textù v TeXu. Uvádí mo¾nosti, jak z obou tupù zdrojových textù generovat soubory v jiných formátech a s jakými výsledky. Je té¾ popsána mo¾nost spojení TeXu i XML s databázemi.
Pøedná¹ka pøedstavuje sharewarový program VueScan (od 7.6.71 je
linuxová verze pro osobní potøeby zdarma). Jsou shrnuty základní
funkce programu a jsou vysvìtleny postupy práce s filmovými i
stolními skenery vèetnì skenerù s dianástavcem. Je popsána i metoda
kalibrace skeneru pomocí standardního terèe a v závìru je zmínìn
program SCARSE pro pøevod naskenovaných obrázkù z barevného prostoru
RGB do CMYK pro prepress. Pøedná¹ka té¾ obsahuje struèné srovnání s
jinými skenovacími programy.
DocBook je dnes ji¾ pova¾ován za zcela standardní formát dokumentace.
Dobrá dokumentace se ov¹em neobejde bez dobrého rejstøíku. Pøíspìvek
posluchaèe seznámí s mo¾nostmi DocBooku a XSL stylù pro generování
rejstøíku. Pozornost bude vìnována i dodr¾ování èeských specifik pøi
øazení a seskupování rejstøíkových hesel. Budou ukázány techniky, jak s
vyu¾itím standardních nástrojù generovat nìkolik rejstøíkù v dokumentu a
jak rejstøíky automaticky vytváøet na základì sémantického znaèkování.
Jiøí Kosek je publicista, konzultant, ¹kolitel, vysoko¹kolský uèitel,
vývojáø open source a student, který v¹echny zmínìné pozice vyu¾ívá pro
¹íøení XML. Je èlenem DocBook Technical Commitee a ve volném èase se
podílí na vývoji stylù pro formátování dokumentù v DocBooku.
Pøedná¹ka popisuje na¹e øe¹ení tiskového výstupu/exportu z informaèního
systému OBIS4SQL pro Linux (http://www.epos.cz/obis). Tisk je zaji¹tìn pomocí
naprogramovaného kódù (Kylix), který zpracovává data z databáze a pøedává je
prostøednictvím tzv. bandù (oblastí tisku) do rùzných cílových výstupù.
Pro jeden typ výstupu pak lze realizovat ¹ablonu pro tisk pomocí spec.
nástroje (Rline), ¹ablonu pro zpracování výstupu v TeXu nebo ¹ablonu pro
export do HTML resp. OpenOffice.
Jiøí Kosek: DocBook a generování rejstøíkù
Karel Petrù, Petr Køi¹»an: Téma: Problematika tiskových výstupu/exportù z informaèního
systému.
Pøedná¹ející Karel Petrù je implementátorem systému. Pøípadné odborné dotazy zodpoví Petr Køi¹»an, vývojáø systému. Firma EPOS PRO s.r.o. vyvíjí IS OBIS, který lze provozovat také na platformì Linux. Máme zku¹enosti s vyu¾íváním Linuxu v na¹í firmì na serverech i stanicích.
Publikování a ¹íøení multimediálních dat na nosièích DVD je stále èastìj¹í. U ka¾dého vìt¹ího publikaèního projektu v¹ak prefabrikovaná øe¹ení obvykle nestaèí -- je tøeba øe¹ení u¹ít na míru.
Èlánek diskutuje technologie, formáty a postupy vybrané a odzkou¹ené pøi tvorbì DVD "10@fi" pøipravovaného k desátému výroèí Fakulty informatiky MU. Ètenáø se seznámí s prùbìhem pøípravy DVD od prvotní my¹lenky a návrhu a¾ po koneèné vytvoøení (GNU/Linux)bootovatelného obrazu DVD a jeho vylisování. Celý projekt vznikal pøevá¾nì pod OS Linux s pomocí programù s otevøeným zdrojovým kódem, pøi ¹irokém vyu¾ití XML technologií a standardù W3C (desítky spolupracujících, ke stovce spoluautorù, tisíce provázaných souborù, stovky obrázkù a fotek, desítky minut pùvodních filmù).
Petr Vopálenský je èlenem realizaèního týmu DVD, student Fakulty Informatiky Masarykovy Univerzity, který se tomuto tématu vìnuje v rámci své bakaláøské práce. Spoluautor èlánku Petr Sojka je editorem tohoto DVD.
Autor je zamìstnán jako fyzikální chemik a v rámci projektu IUPAC spolupracuje na specifikaci datových formátù pro pou¾ití v chemii zalo¾ených na XML. V soukromé firmì se zabývá mimo jiné sazbou vèetnì zpracování databázových údajù s vyu¾itím XML i LaTeXu. Od roku 1996 je redaktorem Zpravodaje Èeskoslovenského sdru¾ení u¾ivatelù TeXu.
Pøi øe¹ení projektu Univerzitního informaèního systému na MZLU v Brnì jsme øe¹ili také problematiku zobrazení struktury dokumentového serveru (datový sklad dokumentù s webovým rozhraním, sklad je ulo¾en v databázi Oracle) jako samostatnou diskovou jednotku na poèítaèových uèebnách. Pøíspìvek si klade za cíl pøedstavit mo¾nosti vyu¾ití perlfs jako základu pro tvorbu vlastního Linuxového filesystému zpøístupòujícího informace z informaèního systému (databázového systému dostupného pøes DBI).
Mgr. Ing. Milan ©orm pùsobí na Mendelovì zemìdìlské a lesnické univerzitì jako vedoucí vývoje Univerzitního informaèního systému a zabývá se ve své odborné kariéøe problematikou UNIXu - Linuxu, TeXu, databázových systémù, informaèních systémù, Perlem, praktickým pou¾itím teoretické informatiky aj.
Pøipomenutí systému doruèování po¹ty, terminologie prostøedí UNIX (MTA, MDA, MUA) a standardy protokolù SMTP, POP a IMAP. Struènì o architektuøe Postfixu (cesta mailu jednotlivými frontami, stav ve kterém se dopis nachází, záznam v logu) a o pøíkazech pro administraci tohoto po¹tovního systému. Forma spolupráce Postfixu s filtrem na spam a viry (amavisd-new, resp. SpamAssassin a ClamAV ev. AVG a dal¹í..). Ukázková konfigurace tohoto filtru pro Postfix jako cílový mail-server a ukázka konfigurace, kdy je linuxový server pouze prùchozím filtrem pro existující po¹tovní øe¹ení.
Bc. Petr Pøidal, Klokan, http://www.klokan.cz/, mailto:klokan@klokan.cz. Student FI MU, administrátor v Moravské zemské knihovnì v Brnì, pomocný webmaster www.linux.cz se zájem o grafiku a kvalitní technologie. Praktické zku¹enosti (administrátorské i programátorské) s operaèním systémem Linux, Mac OS X, Sun Solaris a MS Windows.
Asi ka¾dý u¾ivatel Linuxu u¾ nìkdy pracoval s BerkeleyDB (i kdy¾ o tom mo¾ná sám nevìdìl :-). Pou¾ívá se napøíklad v Sendmailu, RPM nebo Subversion). BerkeleyDB je z podobných systémù -- patøí sem také DBM, GDBM a NDBM -- zøejmì nejpokroèilej¹í. V pøedná¹ce budou pøedstaveny základní i nìkteré pokroèilé vlastnosti BerkeleyDB a návaznost na programovací jazyky Perl a C.
Jan Kasprzak (*1974) vystudoval Fakultu informatiky MU v Brnì, kde nyní i pùsobí. Zabývá se správou UNIXových systémù a poèítaèových sítí a je èlenem vývojového týmu Informaèního systému MU. Je èlenem výboru Èeského sdru¾ení u¾ivatelù OS Linux.
Pøedná¹ka se zamìøí na perspektivu a zku¹enosti nasazení linuxových terminálových serverù z projektu LTSP v poèítaèových uèebnách ve ¹kole, tak jak byly realizovány v rámci projektu Edunix na pilotních ¹kolách v Hradci Králové a v Liberci. Úvodem se zamìøíme na obecnìj¹í popis terminálového øe¹ení LTSP a jeho srovnání s dal¹ími typy øe¹ení, pokraèovat budeme dále konkrétními specifiky nasazení ve ¹kolském prostøedí. Závìrem mo¾no podiskutovat o ¹ir¹í problematice nasazení Linuxu v prostøedí základního a støedního ¹kolství, jako¾ i výhledy implementace v èasech budoucích, zejména cestou, kterou reprezentuje projekt Edunix (www.edunix.cz)
Mgr. Martin Grombiøík, koordinátor projektu Jednoty ¹kolských informatikù Edunix (Linux do ¹kol). Vystudoval theologii na UK v Praze, 3 roky pùsobil jako uèitel informatiky a správce poèítaèové sítì na gymnáziu, nyní zamìstnán jako správce serverù a Oracle databází ve výpoèetním støedisku VFU Brno. ®enat, 1 dítì.
Pøedná¹ka se vìnuje aktuálnímu dìní v oblasti jazyka Java a je koncipována tak, aby byla pøínosem nejen pro stávající èi budoucí vývojáøe Java aplikací, ale i pro ¹irokou odbornou veøejnost. Kromì technických a technologických prvkù se vìnuje i otázkám filozofickým a vztahu platformy Java ke svìtu svobodného a open source software.
Autor se vìnuje problematice vývoje informaèních systémù a internetových aplikací a v souèasné dobì pùsobí jako postgraduální student na Fakultì informatiky Masarykovy univerzity v Brnì, kde se zabývá jazyky XML a Java.
Asterisk je open-source poboèková telefonní ústøedna, která umo¾òuje stavìt IP-telefonní sítì vybavené rozsáhlými funkcemi, které se hodí ne jen pro podnikové, ale i pro domácí pou¾ití. Software má modulární architekturu a nabízí rozhraní pro programování vlastních skriptù ve vy¹¹ích programovacích jazycích. Pøedná¹ka si klade za cíl seznámit posluchaèe s mo¾nostmi IP-telefonie na bázi OSS (Open Source Software)
Autorovou pracovní náplní je správa poèítaèové sítì na platformì Linux, dále pak ji¾ tøetím rokem správa IP-telefonní ústøedny ASTERISK. Krom svých pracovních aktivit studuje V©.
Od té doby, co Linux spatøil svìtlo svìta, vzniklo nepøeberné mno¾ství jeho distribucí. Speciální kategorii pak tvoøí tzv. live distribuce neboli distribuce, které lze bootovat pøímo z pøenosného média, typicky CD. V pøedná¹ce si nejprve struènì pøedstavíme nìkteré live distribuce a zejména se zamìøíme na distribuci Gnoppix. Pak si prohlédneme Gnoppix zevnitø a podíváme se na mo¾nosti, jak ho upravit. Na závìr si uká¾eme live distribuci gno10ix, která vznikla úpravou Gnoppixu a byla vytvoøena speciálnì pro prezentaci DVD 10@fi.
Marcel Kolaja, narozen v roce 1980, je absolventem Fakulty informatiky MU v Brnì. V souèasné dobì pùsobí jako obchodní øeditel ve spoleènosti soLNet, s.r.o.
V posledních letech se spolu s expanzí distribuovaného vývoje svobodného softwaru zvý¹ily nároky na systémy správy verzí. Star¹í systémy, jejich¾ typickým reprezentantem je CVS, narazily na své limity, a proto vzniklo nìkolik systémù nových. Jedním z nich je GNU arch. GNU arch se nesna¾í být nástupcem star¹ích systémù, místo toho se sna¾í vybudovat od základù nový systém správy verzí. Ve svém pøístupu spojuje zajímavé rysy s jednoduchostí a ve výsledku je velmi dobrým nástrojem pro vývoj svobodného softwaru.
Autor je softwarový vývojáø, dlouhodobì se zabývající svobodným softwarem. Má rád software otevøený svou licencí, designem i elegancí, který je více ne¾ jednoúèelovým nástrojem pro vyvolené.
Greylisting is a relatively new method for filtering out significant amount of spam and viruses. It uses the fact that SMTP protocol is designed to resend a failed letter. A greylisting-enabled ESMTP server tracks incoming messages and keeps a database triple "(sender ip, sender address, recipient address)". Each message that is not matched against a database is rejected with non-fatal, transitional error. An smtp server retries such messages after a defined time, usually a quarter is elapsed. Spam software usually doesn't keep track of sent spam, because it's designed to send millions of letters rather than to watch all deliveries. This behaviour is used to tell between spam and hams. Greylisting doesn't solve the problem of spam/viruses but makes it easier to handle using standard methods, such as SpamAssassin or Amavis. There is a native solution of small daemon that sits between the wild Internet and the MTA.
Krzysztof Leszczyñski has been a TeX/Linux user for several years. He is a former president and present vice president of Polish Linux Users Group. He runs a small company providing Linux solutions.
Nagios je monitorovací systém, který mù¾e hlídat Va¹e slu¾by a stroje. Bude Vás informovat, ¾e nefungují døíve, ne¾ Vám to øekne Vá¹ ¹éf èi zákazníci (volnì pøelo¾eno ze stránky Nagiosu). Pøedná¹ka zmíní mo¾nosti Nagiosu: co umí sám od sebe, jak je mo¾né jej roz¹íøit, ukázka funkèního systému. Návrhy jak monitorovat, zá¾itky ze ¾ivota, jak to jde udìlat hùøe.
Vìroslav Kaplan - absolvent Fakulty informatiky MU, obèas pùsobící v Moravské zemské knihovnì.
Zpìt na stránku SLT 2004