SLT 2001
Abstrakty přednášek

Přednáška popisuje techniku vzorů jako prostředek pro získávání informace z rozsáhlých dat a zpětné rozpoznávání. Typickou aplikací této techniky je dělení slov. Dosud chybí generátor vzorů dělení pro systém $\Omega$ (pro UNICODE) a rozšíření programu PATGEN, omezeného osmibitovým ASCII, není únosné. Proto vyvíjíme knihovnu PATLIB pro obecnou manipulaci se vzory a na ní postavíme generátor vzorů dělení slov v UNICODE. Popíšeme architekturu připravovaného systému a dále méně známou datovou strukturu dynamic packed trie, kterou lze výhodně použít pro efektivní ukládání konečných jazyků s výstupy.
Vzory lze použít i pro rozpoznávání hranic složených slov, proto zmíníme návrhy na rozšíření následníků TeXu o klasifikované dělení s více typy dělících bodů a o automatické potlačování ligatur na švech složených slov.
Klíčová slova: rozpoznávání vzorů, dělení slov, $\Omega$, dělení složených slov
Keywords: pattern recognition, word hyphenation, $\Omega$, compound word hyphenation

V přednášce ve stručnosti nastíníme používané kryptografické primitivy a ve stručnosti se zmíníme o historickém vývoji kryptografie. Poté se zaměříme na popis kryptografie s veřejným klíčem - záležitosti týkající se popisu některých metod, jejich bezpečnosti a použití a dotkneme se i záležitostí kolem elektronického podpisu a jeho praktického uplatňování.

Prispevek se zabyva prblematikou nasazovani e-business reseni typu B2B, B2C na platforme OS Linux. Budou predstaveny nejruznejsi pristupy k vyvoji a dostupne technologie (Java, XML/XSL, IBM DB2, IBM WebSphere Application Server, Apache/Jserv, PHP, eBrain a dalsi). Budou shrnuty vyhody a nevyhody, ktere vyplynuly s konkretnich zkusenosti. Zaver bude venovan zamyseni je-li Linux jiz pripraven pro high-availability reseni.

Sazba matematiky v českém (a většinou i evropském) prostředí vykazuje některé odlišnosti od standardu AMS, který je (v podstatě) implementován v algoritmech TeXu.

Odlišnosti spočívají především

• v opakování relačních a operačních symbolů při zlomu řádku a u soustav rovnic a nerovnic (resp. rovností a nerovností);
• v používání desetinné čárky a mezer k oddělení tisíců;
• přirozeně v názvech některých matematických funkcí (tg, cotg);
• ve tvaru některých značek (např. pro úhel), také lomené závorky bývaly obvykle ostřejší než ty, které najdeme v TeXu;
• označování intervalů pomocí lomených závorek místo hranatých;
• důslednějším rozlišování číselných konstant $\pi$, e a i od proměnných sázených obvykle kurzívou; k tomu lze přiřadit i sazbu diferenciálů antikvou;
• používání jiných řezů zejména pro vektory, ale i pro zobrazení a matice.

TeXLive patri v sucasnosti medzi popularne nekomercne distribucie TeXu. Distribucia zahrna instalaciu TeXu pre najrozsirenejsie platformy, ako Windows, Linux, ci Unix. TeXLive CD je vyvijany od roku 1996 v uzkej spolupraci medzi TeX Users Group (TUG) a narodnymi skupinami pouzivatelov TeXu. Distribucia TeXLive je podporovana aj CSTUGom, ktory sa usiluje dodavat aktualizovane specifika nutne pre bezproblemove TeXovanie v cestine ci slovencine. Navyse TeXLive CD distribucia umoznuje v ramci vyhradeneho priestoru i prezentaciu cinnosti CSTUGu.
V prispevku odzneju zakladne informacie tykajuce sa historie, pripravy a buducnosti TeXlive, ako i dostupnych CSTUG veci na TeXLive CD. Pouzivatelia Windows platformy budu oboznameni s moznostami pohodlneho TeXovania s TeXLive5 s ohladom na dostupne pracovne stoly a ich konfigurovanie pre nase narodne potreby. Pre pouzivatelov UNIXovych platforiem bude pripraveny rozbor hlavnych konfiguracnych suborov a naznacene konfiguracne suvislosti.
Prispevok tiez bude rozoberat sucasnu neprijemnu situaciu existencie niekolkych narodnych stylov (czech a slovak.sty) a problem ich zjednotenia s Babelom.

Operační systém Linux je svojí modularitou a dostupností zdrojových textů vhodný i jako součást rozsáhlejších systémů. V přednášce budou popsány základní typy clusterů -- výpočetní clustery, load-balancing clustery a high availability clustery. Dále software, pomocí kterého je možno jednotlivé typy clusterů realizovat a některé zkušenosti s prací clusterů.

Příspěvek posluchače seznámí s jazykem XML, který přináší mnoho revolučních změn do oblasti elektronického publikování, výměny a sdílení dat a elektronického obchodu. Kromě základních principů XML se příspěvek zmíní i o souvislosti s dalšími navazujícími technologiemi (stylové jazyky, jazyky pro definici struktury dokumentu, dotazovací jazyky, jazyky pro tvorbu odkazů).
Jazyk XML (eXtensible Markup Language) je poměrně nový značkovací jazyk. Mezi jeho největší výhody patří naprostá otevřenost a velká flexibilita. Díky tomu se během krátké doby stalo XML velice populární. XML vzniklo zjednodušením jazyka SGML (Standard Generalized Markup Language), který je ISO normou 8879 z roku 1986. Kvůli své složitosti byl nasazován jen ve větších aplikacích. XML je oproti tomu jednoduchý jazyk, který vytvořilo konsorcium W3C.

PassiveTeX je sada maker, která umožňuje formátování XML dokumentů. Pro popis výsledného vzhledu dokumentu se přitom používá standardní stylový jazyk XSL (eXtensible Stylesheet Language). Tvorba stylů v XSL je pro mnoho uživatelů snazší než přímé programování v TeXu. PassiveTeX zcela odstiňuje uživatele od makrojazyka TeXu a umožní tak využít kvalitní výstup TeXu širšímu okruhu uživatelů než dnes. Během přednášky se posluchači seznámí se základními principy XSL a shlédnou praktické ukázky použití PassiveTeXu.

Příspěvek se zabývá současnou situací v oblasti certifikace znalostí Linuxu a možnosti složit tuto zkoušku v České republice. V úvodu jsou naznačeny důvody, které ukazují na potřebu existence mechanismu certifikace, ale také výuky a vzdělávání v oblasti použití a správy Linuxu. Zdůrazněny jsou také nezbytné podmínky a předpoklady pro existenci těchto programů. V další části je navžena možnost vzniku certifikátu určeného pro ČR s odbornou garancí CZLUG a organizačním zajištěním komerčních firem. Cílem příspěvku je vyvolat diskusi na tímto tématem.

ConTeXt je velice mocný high-level TeXový formát, který je zaměřen především na mechanickou sazbu velkých elektronických dokumentů, u kterých je důležitý kvalitní design. Stejně jako LaTeX implementuje uživatelské rozhraní (příkazy k sazbě kapitol, obsahu, rejstříku apod.); na rozdíl od LaTeXu však umožňuje snadno modifikovat jejich vzhled. Fascinující je také podpora PDF (včetně Javascriptu) a spojení s Metapostem.
Obrázky v Metapostu mohou být v ConTeXtu generovány "za běhu" -- jsou pak využívány k nejrůznějším grafickým a typografickým trikům. ConTeXt má podporu schémat a chemických obrázků. Začíná také podpora sazby XML.

Jádro Linuxu od nepaměti (i z pohledu kernelových hackeru, a to už je co říci) disponuje velice rychlou a flexibilní implementací TCP/IP. K tomu, aby se z Linuxu stal špičkový router použitelný i ve velkých sítích, ovšem chybí kvalitní daemon implementující dynamické routovací protokoly (BGP, OSPF,...) a předávající zkonstruované routovací tabulky jádru. Před časem vznikl na MFF UK projekt BIRD, který se snaží tuto mezeru zaplnit a přinést (nejen) Linuxu i další síťové vymoženosti, ve svete opravdových routerů zatím velice řídké: dynamické rekonfigurování, více routovacích tabulek, BGP multihoming a programovatelnou filtraci, to vše jak pro IPv4, tak i IPv6. Více se dočtete na http://bird.network.cz/.

Stávající TeXová notace pro matematické formule kóduje zejména jejich typografickou podobu. Většina autorů -- matematiků -- si však vcelku pochopitelně přeje kódovat spíše obsah. Desetiletá zkušenost laického publikování pak potvrzuje, že počínání autorů reálně vede k produkci nízké kvality a dnes již dokonce k určité erozi typografických tradic.
V příspěvku bude prezentován TeXový styl, jehož účelem je právě odstranění propasti mezi laicky praktikovaným TeXem a tradiční typografií. Podstatou je kontextově závislá sazba, nevyhýbající se ani symbolickým manipulacím, které nemění matematický obsah formulí.

Komponentové technologie představují v současné době perspektivní způsob tvorby aplikací. Gartner Group předpokládá, že v roce 2001 bude vývoj nejméně 60% všech aplikací založen na bázi komponent namísto psaní zdrojového kódu "from scratch". Přínos komponentových technologií se očekává ve všech fázích softwarového vývoje, počínaje analýzou a designem aplikace konče testováním. Obsahem přednášky bude:

• Důvody pro použití komponentových technologií
• Krátké seznámení s komponentovými technologiemi na bázi Javy pro aplikační logiku (EJB) a prezentační logiku internetových aplikací (HyperQbs)

Mnoho web aplikací vzniká s pomocí interpretovaných jazyků (Perl, Python, ...) a v prostředí specializovaných skryptovacích nástrojů přizpůsobených zejména knihovnami pro dynamický web obsah (PHP, ASP, ...). Aplikační server toho ale nabízí mnohem více, než jen programovací jazyk a knihovny. Integruje databázi (do databáze lze přistupovat přímo pomocí URL) se správou přístupových práv, umožňuje volat metody přímo pomocí web nebo dalších rozhraní (FTP, XLMRPC), nabízí modulární aplikační rozhraní pro rozšiřování funkcionality. V případě Zope vše v provedení objektové technologie s možností začít od jednoduššího s minimem nezbytných znalostí a kompletně přes web rozhraní (pro správu systému a vývoj aplikací není nutný přístup do file systému OS, login acocunt na OS nebo jakákoli interakce s OS, vše může probíhat v Zope web rozhraní). Přednáška obsahuje seznámení s architekturou systému, přehled komponent, přehled podpory standardů (XML, LDAP, SQL). Součástí bude i demonstrace integrovaného prostředí pro správu obsahu a vývoj aplikací s implementací jednoduché aplikace s dynamickým obsahem. Systém přístupových práv, spolupráce s relačními databázemi, vyhledávací nástroje, dokumentace a podpora nebudou opominuty.

Proč používat v každé aplikaci jiný zdroj dat pro identitu, identifikaci, autentizaci a autorizaci uživatelů ? Aplikace dnes již podporují LDAP API jako standard zabezpečující tyto potřeby a není tedy potřeba konfiguraci uživatelů, jejich práv, správu uživatelských skupin atd. připravovat a zejména udržovat v každé aplikaci ve specifickém konfiguračním souboru/formátu. LDAP je běžně podporováno nejen web, mail, pop servery (dokonce i na úrovni OS pro správu uživatelů) ale i e-mail klientskými aplikacemi. Přednáška je zaměřena na možnosti technologie LDAP v3 v podání OpenLDAP. Od základních principů adresářových služeb přejde plynule ke konkrétním možnostem nasazení v rámci firemních aplikací ale i pro potřeby FreeSW projektů. Demonstrovány budou příklady nasazení a zkušenosti s implementací v reálných projektech od jednoduchých Yelolow pages až po správu konfigurací aktivních prvků či serverů nebo podpora bug tracking systému. Součástí samozřejmě bude i přehled aplikačních rozhraní a jednoduchých nástrojů pro práci s LDAP daty. Popis základní konfigurace serveru a replikace spolu s demonstrací práce s nástroji a přístupem ze skriptových jazyků nemůže scházet.

Oddělení obsahu a prezentace je módní slogan, bohužel většina řešení skončí u některého z template přístupů. Prezentované řešení nad AxKitem využívá XML jako vrstvu, která generování dat od formátování striktně odstiňuje. Zaměříme se zejména na aplikace pracující s dynamickým obsahem a prozkoumáme, jak vypadá dobře strukturované XML a jak rozličných výstupů je možno z jedněch databázových dat dosáhnout.

Podklady: Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, směrnice Rady ES 91/250/EHS.

Doplňkové prameny: zákon č. 35/1965 Sb., autorský zákon; zákon č. 237/1995 Sb. o hromadné správě autorských práv, Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, ve znění pařížské revize z roku 1971 (Revidovaná úmluva bernská) aj.

1. nový aut. Zákon a jeho vztah k zákonu č. 35/1965 Sb. (starý autorský zákon) a k právu evropských společenství,

   -

   uvedení do problematiky nejenom autorských práv,

   -

   zlomový rok 2000 pro autorská práva, nutné změny v právních předpisech ČR z hlediska vztahu k EU, co vlastně EU vyžaduje v oblasti ochrany autorských práv,

   -

   smysl zákonné ochrany autorských práv.

2. nový autorský zákon a podstatné změny v problematice autorskoprávní ochrany děl, zejména s přihlédnutím k právu počítačových programů,

   -

   autorské dílo, proč vlastně autorskoprávní ochrana?, jak jsou chráněny počítačové programy, jakými právy ze zákona disponuje autor, doba trvání autorských práv,

   -

   problematika tzv. volných užití, omezení práva autorského, k čemu je dobrá licenční smlouva?, práva zaměstnavatelů k programům vytvořeným zejména jejich zaměstnanci,

   -

   § 65 aut. zákona a související ustanovení úpravy počítačových programů a omezení rozsahu autorských práv,

   -

   tzv. volně šiřitelné programy, zvláštnost jejich postavení v relaci k jiným software produktům, problematičnost Obecně veřejné licence GNU pro Českou republiku, možnosti a problematická místa zákonné úpravy,

   -

   zvláštní právo pořizovatele databáze, co je databází ve smyslu autorského zákona a jak je chráněna.

3. kolektivní správa - možnost jejího ustavení k počítačovým programům, smysluplnost a prostor, který se nabízí autorům software,

   -

   institut kolektivní správy, její základní smysl a zároveň nesmyslnost kolektivní správy k počítačovým programům. Možná ohrožení volně šiřitelného software,

   -

   jaké možnosti vzhledem k problematice kolektivní správy programátorům nechtě přináší, současný stav příprav a možný budoucí výhled do práva kolektivní správy k počítačovým programům.

4. celosvětový trend v oblasti úpravy počítačového práva.

   -

   rozdíl pojetí práva copyright a kontinentální úpravy evropské

   -

   přípravy speciální právní úpravy volně šiřitelných práv v USA a evropský přístup k problematice evropského práva.

Základní seznámení s vlastnostmi nové verze IP. Adresování, směrování, bezpečnostní mechanismy, podpora mobilních zařízení. Aktuální stav implementací IPv6 a především jeho implementace v Linuxu.

RDBMS Oracle je nejuznávanějším databázovým systémem současnosti. Tento systém je portován též na Linux, kde jej lze docela obstojně používat. Přednáška se zabývá jednak instalací, současně též zkušenostmi z rutinního provozu Oracle na Linuxu na MZLU v Brně (univerzitní informační systém). Protože nástroje fy Oracle jsou drahé, budou prezentována i některá zástupná řešení ze strany free softwaru.

• práce s obrázky charakteru kresby, diagramu
  • Práce s paletou barev.
  • Základní operace s textem.
  • Vrstvy.
  • Jednobitová průhlednost formátu GIF.
  • Alfa průhlednost formátu PNG.
• práce s fotografií
  • Základní úpravy barevného podání.
  • Barevné křivky, úrovně.
  • Nástroj pro retuš.
  • Interaktivní export do formátu JFIF.
• Animace
  • Implicitní animování pomocí vrstev.
  • Pokročilé animace v balíku GAP
  • export do formátu GIF/mpeg

Standardizace tvaru dokumentů je jedním z předpokladů úspěšného využití informačních systémů. Dokumenty obsahují (nebo mají obsahovat) odkazy a citace dalších dokumentů. Druhé vydání normy ISO 690, které standardizuje tuto část dokumentů, platí na mezinárodní úrovni již od roku 1987.

Článek obsahuje komentář k nově zavedené normě ČSN ISO 690 pro bibliografické citace a příklady bibliografických citací různých druhů dokumentů. Součástí příspěvku jsou návrhy implementace pravidel podle této normy do jazyka SGML a systému TeX/LaTeX. Návrhy jsou vyjádřeny úseky zdrojového textu.

V řadě odborných publikací se uvádějí bibliografické citace elektronických zdrojů. Norma (ČSN) ISO 690, které standardizuje bibliografické citace, se nezabývá elektronickými zdroji. Článek obsahuje komentář k Mezinárodnímu standardnímu bibliografickému popisu pro elektronické zdroje ISBD(ER) a navrhuje množinu údajů vhodných k bibliografické citaci.

Závěrem jsou stručně shrnuty možnosti ukládání a zpracování bibliografických dat.

Zpravodaj CSTUGu otiskuje články, které jsou psány různými autory. Každý z autorů používá své oblíbené prostředí, své balíky maker a dokument vytváří ve svém oblíbeném operačním systému. Hlavní problém není v tom, že autorovo prostředí je odlišné od systému, který je používán v redakci, ale plyne z toho, že je nutno do jednoho LaTeXového dokumentu včlenit velmi různorodé články, z nichž některé jsou psány v plain TeXu. V tomto příspěvku je předvedeno, jak se při včleňování jednotlivých článků postupuje a jak se řeší konflikty mezi balíky maker.

Mimo tištěnou formu je Zpravodaj zveřejňován i ve formě elektronické a některé informace jsou umisťovány na WWW. V přednášce je ukázáno, jak je tato činnost automatizována.