SLT 2002
Abstrakty přednášek

Je známo, že Open Source Software (OSS) není používán jen ve sféře akademické, ale úspěšně proniká i do komerční sféry. V přednášce si předvedeme komplexní řešení pošty pro komerční organizace za použití výhradně OSS. Probereme zejména možnosti sdílení poštovních schránek, kontaktů, replikaci účtů ve VPN a možnost přístupu uživatelů k poště z vnější sítě (Internetu) za použití webmailu (případně wapmailu).

Snahou všech datamanažerů (ať již DBA, vývojářů či datamanažerských "lopat") je najít nástroj, který bude minimálně překážet při výkonu každodenních starostí a přitom poskytne maximální komfort v možnostech a p řípadném dalším individuálním rozšiřování. Tyto tendence mne vedly k návrhu a vytvoření open source SQL konzole, která je striktně modulární a snaží se splnit výše uvedené podmínky. Tento příspěvěk je o návrhu tohoto nástroje, o úskalích, které Vás mohou potkat a o metodách, které Vám mohou pomoci při vývoji podobných modulárních nástrojů pro jiné oblasti. Současně příspěvek představí možnosti této (zatím jen) textové konzole a ukáže, kudy se ubírá její další vývoj.

BSD Sockets je nejpoužívanější aplikační programové rozhraní (API) síťových aplikací založených na IP. Nový protokol IPv6 si vyžádal určité změny tohoto API, vyvolané jak prodloužením adres, tak i dalšími novými vlastnostmi IPv6 (značka toku, rozsah působnosti adres). Tento příspěvěk popisuje tyto změny v porovnání s původní verzí pro IPv4 a přináší též příklady použití v jazycích Python a C.

Tato prednaska by mela volne navazat na problematiku clanku o Bluetooth pod Linuxem publikovanych mnou na serverech abclinuxu.cz, root.cz a mobil.cz

Budeme se zajimat o kompilaci noveho jadra s podporou teto technologie a zvlaste potom o pouziti noveho jaderneho modulu rfcomm.o.

Dalsi casti prednasky bude ukazka komunikace linuxu s mobilnim telefonem (popripade i s druhym pocitacem) na zaklade nami skompilovaneho jadra a dalsich komponent, potrebnych pro spravnou funkci projektu BlueZ.

Vývoj jádra Linuxu je opředený mýty a pověrami, takže nahlédněme pod pokličku, copak nám v hrnci nadepsaném prozaicky "2.5" kerneloví čarodějové vaří. Kterak se Linux dočkal nového scheduleru, staronového driverového modelu, velice pěkné podpory threadů, user-mode kernelu, preemptivního jádra a spousty dalších užitečných vymožeností. Špatných zpráv garantujeme pouze minimální množství.

Při návrhu výrobků v nejrůznějších průmyslových odvětvích se ve stále větším měřítku uplatňují numerické simulace. Příspěvek podává informaci o základních přístupech k tvorbě matematických a fyzikálních modelů. Na řadě příkladů ilustruje možnosti konfrontace konstrukčního řešení s virtuálním modelem reality. Zároveň je proveden rozbor začlenění numerických simulací mezi fáze návrhu nového výrobku. Na jednoduchém příkladu je ilustrována zpětná vazba mezi konstruktérem a výpočtářem. Jsou zmíněny komerční výpočetní systémy CaePipe, COSMOS/M, FIDAP, FLUENT, Polyflow a Flowmaster. V příspěvku je nastíněna problematika tvorby výpočetních clusterů a jejich výkonové srovnání pro výpočetní systém FLUENT na systémech HP s operačními systémy Linux, HP-UX a Windows NT.

Příspěvek nejprve informuje o současných trendech v oblasti HPC (High Performance Computing), které je dnes nemyslitelene bez paralelního zpracování, a všímá si razantního nástupu tzv. beowulf klastru (tj. klastru postavených na PC technologiích) do této oblasti. Dále představuje prostředky pro implementaci paralelních algoritmu, především pro volně vázané systémy, k nímž klastry patří, tj. systémy předávání zpráv MPI (Message Passing Interface) a PVM (Parallel Virtual Machine).

Hlavní část příspěvku je věnována naším zkušenostem že stavby a provozu (8+1)-procesorového linuxovskeho klastru "thea" na Ústavu geoniky AV ČR, přes omezený rozpočet určeného pro náročnější numerické výpočty. Vedle hardwarového popisu (po jednotlivých etapách výstavby) se zmiňujeme o použitém programovém vybavení, zvláště z hlediska správy serverů. Dále představujeme vlastní systém matematického modelování GEM32 pro 3D modelování na bázi metody konečných prvků a hlavně jeho sekvenční a paralelní řešíce, které jsou hlavní aplikaci pro nás klastr. Na vybraných úlohách, vedoucích k řešení lineárních soustav až o několika miliónech neznámých, demonstrujeme výpočetní kapacity klastru jak pro sekvenční, tak především pro paralelní zpracování. Porovnáváme je výsledky na jiných, mnohem dražších platformách, na nichž jsme měli možnost provozovat naše řešíce (IBM, SUN, Apple). Potvrzujeme více než konkurenceschopnou výkonnost procesoru AMD Athlon i bezproblémovou použitelnost klastru s komunikaci na bázi Fast Ethernetu pro předávání zpráv v rozumné napsaných paralelních aplikacích.

Beowulfy považujeme za ideální výpočetní platformu pro akademickou sféru. Nevídaný poměr cena/výkon otevírá prostor pro širší uplatnění paralelního zpracování.

Ruby je moderní, interpretovaný a od základu objektově orientovaný jazyk. Návrh Ruby byl inspirován tím nejlepším ze Smalltalku, Perlu, Lispu a Pythonu. Mezi jeho přednosti patří jednoduchá a elegantní syntaxe, přehledná objektová standardní knihovna, přenositelnost a snadná rozšiřitelnost včetně integrace komponent z jiných jazyků. Interpret Ruby je vyvíjen pod open source licencí.

Stále širší nasazení Linuxu jako routeru či firewallu zvyšuje zájem administrátorů o jeho QoS subsystém. Bohužel, uživatelé jsou často odrazeni složitostí nastavení a ne zcela zřejmými omezeními jak subsystému, tak zejména CBQ disciplíny. Tato přednáška si klade za cíl objasnit tato omezení a vysvětlit princip poměrně nové disciplíny HTB, která většinu uvedených problémů řeší.

Přednáška se věnuje problematice vývoje a provozu aplikací platformy Java v prostředí operačního systému Linux, od jednoduchých aplikací až po složité informační systémy. Stručně seznámí posluchače také s dostupnými nástroji a upozorní na případné problémy. Cílem přednášky je podat co nejobecnější přehled a měla by být přínosem pro všechny potenciální programátory, administrátory i uživatele.

Judy je abstraktní datová struktura, která se důsledně snaží minimalizovat výpadky cache na CPU. Díky tomu obecně překonává hashing i různé varianty vyvážených stromů.

Po třech letech vývoje je implementace Judy zcela stabilní, vhodná pro vážné použití. Na druhé straně byla uvolněna pod LGPL až v červnu 2002, je to tedy skvělá příležitost pro teoretičtěji zaměřené vývojáře svobodného software.

Disková pole (RAID) představují možnost jak zvýšit výkon / kapacitu diskového subsystémů anebo posílit jeho odolnost vůči výpadku hardware. Disková pole lze implementovat čistě na úrovni hardware, ale také softwarové na úrovni OS. Řada dnešních OS obsahuje implementace softwarových variant RAIDu a ani Linux není výjimkou. Cílem je poskytnout přehled o možnostech, stabilitě a výkonu softwarového RAIDu pod Linuxem. V rámci přednášky bude postupně probrány obecně principy fungování RAIDu, výhody / nevýhody softwarového RAIDu ve srovnání s hardwarovými řešeními, implementace RAIDu pod Linuxem, obslužný software (starší raidtools, novější mdadm), autodetekce a automatické sestavení poli jádrem, možnosti rekonfigurace poli (raidreconf), optimalizace poli.

V přednášce budou demonstrovány nejběžnější typy bezpečnostních chyb, kterých se programátor může při programování (nejen) pod linuxem dopustit, se zaměřením na buffer overflow, chyby při formátování řetězců, ráče conditions, případně nejběžnější chyby při vývoji webovskych aplikaci (cgi, php - špatná validace vstupních dat).

Je potřeba i v dnešní době dělat korektury? Pokud ano, pak následuje: rozdělení korektur, organizační a metodické postupy při provádění korektur, korekturní znaménka, automatické korektory slov. Na závěr ukázka vybraných prohřešků se zaměřením na počítačovou terminologii.

V článku je popsána technologie SCAT pro přípravu a skenování formulářů, která byla v minulých třech letech použita na Masarykově univerzitě a dalších organizacích na zpracování téměř statisíce formulářů vysazených TeX em a zpracovaných za použití nástrojů otevřených systémů. Jsou diskutovány prvky navrženého systému směřující k minimální chybovosti (použití čárových kódů), rychlosti, anonymitě, maximální bezpečnosti a automatizaci zpracování.

Odborné knihy mají obvykle pevnější strukturu než beletrie. Tato struktura nebývá samoúčelná, ale často je důležitou nositelkou informace. Ač LaTeX jistým způsobem vede zkušené uživatele k užívání strukturního značkování, není zachování informace vždy triviální a vyžaduje programátorský způsob ke zpracování dokumentu. Jisté potíže vzniknou i při tvorbě neobvyklých rejstříků, kde se naráží na omezení programu MakeIndex. XML naproti tomu definuje strukturu dokumentu. Navíc přináší hotové nástroje pro různé typy zpracování. Pro znalce LaTexu je pak přirozenou cestou využití XSLT a transformovaný text zpracovat LaTeXem jako sázecím strojem, Přednáška je demonstrována případovou studií počínaje návrhem DTD přes transformační styl až po LaTeXová makra užitá k sazbě. Je provedeno srovnání se zpracováním obdobné knihy, kdy nebylo využito výhod XML.

V příspěvku bude popsán princip protokolu XML-RPC a ukázány příklady jeho pouľití (PHP, Perl). XML-RPC je jednoduchý protokol, kterým se přenáąejí poľadavky na volání funkcí a jejich návratové hodnoty. Jako praktický příklad pouľití tohoto protokol bude popsána aplikace, která ze zadaných údajů pomocí TeXu generuje dokumenty.

Portable Document Format (PDF) zaujímá významné místo v elektronickém publikování s důrazem na typografickou kvalitu dokumentu. Postupně se prosazuje i v polygrafickém průmyslu a vytlačuje tak letitý standard -- PostScript (PS). V tomto příspěku uvedeme výhody PDF oproti PS. Zmíníme možnosti vytváření PDF dokumentů se zaměřením na tvorbu pod operačním systémem Linux. Jednou z alternativ, kterou detailněji rozebereme, je pdfTeX; jde o rozšíření TeXu Han The Thanem. Zmíníme jeho nová primitiva a hlavní rozdíly v TeXování a pdfTeXování. Příspěvek bude ukončen ukázkou využití pdfTeXu jako nástroje na tvorbu prezentací.

Makro OFS (Olšákův Fontový Systém) jsem si vytvořil hlavně proto, abych udržel přehled nad rozsáhlými kolekcemi fontů. Původně bylo navrženo pro plain, kde v mnohém předčí známé NFSS z LaTeXu. Na základě zájmu zejména LaTeXových uživatelů jsem makro napsal ještě jednou pro LaTeX s využitím NFSS. Uživatelské rozhraní makra je v plainu i LaTeXu stejné. Na přednášce předvedu koncepci makra a jazyk konfiguračních souborů pro vytváření kolekcí fontů.

CSTeX je podpora češtiny a slovenštiny v TeXu a sestává ze tří základních pilířů: CSfonty, CSplain a CSLaTeX. V přednášce bych se pozastavil podrobněji u každého z nich, zavzpomínal na to, co se kolem vývoje jednotlivých balíků odehrálo, upozornil na současné novinky a pokusil se odhadnout budoucí vývoj.

XSL FO je jazyk, který umožňuje kvalitní formátování XML dokumentů zejména pro účely tisku. Příspěvek posluchače seznámí s principy XSL FO a úrovní jeho podpory v dostupných open-source implementacích. Budou zmíněny i oblasti, kde je použití XSL jednodušší než použití TeXu i scénaře, na které XSL narozdíl od TeXu nestačí.

DocBook je dnes již standardním XML/SGML formátem pro tvorbu dokumentace, který používá mnoho open-source i komerčních projektů. Příspěvek posluchače seznámí se základními principy DocBooku a s volně dostupnými nástroji pro zpracování docbookových dokumentů a jejich konverzi do dalších formátů jako HTML, PDF a další.

Jedná se o možnost kreslení kvalitních grafů pomocí PSTricks a podpůrného programu, který řeší hlavní parametry a umožňuje dávkově kreslit grafy například v celé publikaci. Příspěvek by taky obsahoval základní pravidla kreslení grafů (i pomocí počítačových prostředků).

Přednáška je zaměřena na ohled za využitím otevřených systému na středních školách. Bude předvedena koncepce projektu Linux do škol, který vzniká z iniciativy Jednoty školských informatiků. Cílem je vyvolat v odborné veřejnosti zájem o podporu tohoto projektu a tedy následně i naší budoucí konkurence. A~mladé konkurenty takto směřovat k lepší budoucnosti, nezávislé na poplatcích za licence.